To se mi vždycky ráno
Opile
diktátorsky rozkročí
sebevědomé Vědomí
když z opuchlého čajníku
kouří
spokojené zahřátí
a první Cigareta
rozláme v ústech
všechnu strnulost lepkavých nočních pachů
a když se téměř mysticky
pohupuji
další scénou zrození Slunce
s kacířsky šťastným úsměvem
v obnošeném baloňáku
(po zemřelém starci)
s oranžovým batohem
plným prázdnoty
(Naprogramované mátohy s rukama mozolnatýma od rdoušení nevinných násad pevně věří, že jsem dodo.)
Hodnoťte:
Zhlédnuto 27x